Pozitivní motivace klíč k úspěchu

fotopredek3.jpg

12. 04. 2018

 „Klárko, pojď, napíšeme úkoly.“

 „A proč? Mně se nechce … mě to nebaví … až za chvíli …“

Milí rodič, znáte to? Neskonale znechucené dítě a do toho vy a vaše únava po náročném pracovním dnu. Přitom výsledek by mělo být perfektně připravené dítě do dalšího dne.

Ale proč to tak je?  Odpověď je vcelku jednoduchá – děti nemají k učení tu správnou MOTIVACI. Neučí se proto, že samy chtějí, ale proto, aby uspokojily své okolí a vyhnuly se případnému trestu při neúspěchu. Kdykoli člověk něco dělá, má k tomu nějaký důvod – něco, co ho pohání vpřed a co ho nutí, aby danou činnost zdárně dokončil. Vždy, když děláme něco z donucení, většinou nás to nebaví. Chybí nám ten důležitý vnitřní impuls, který funguje jako hnací motor. Když jde dítě do první třídy, je plné očekávání. Vše je zalité sluncem a radost z toho, že „už jsem školák“, je většinou veliká. Pak ale přijde první neúspěch a počáteční nadšení se pomalu vytrácí. A proč vlastně? Vždyť právě ten neúspěch by měl dítě takzvaně nakopnout k lepšímu výkonu. Jenže realita je jiná. Děti dostávají za špatné výsledky tresty (mnohdy nepřiměřené) a místo toho, aby se více snažily, začínají stagnovat a z učení se stává pomalu noční můra, která straší zejména rodiče.

Někdy je dobré se zastavit a ohlédnout za svým vlastním dětstvím a popřemýšlet nad tím, co fungovalo při naší výchově, nebo co naopak vůbec nefungovala. Také jsme byli děti a měli jasno v tom, co naši rodiče dělají špatně. A uvědomíme-li si to, co děláme stejně, tak máme šanci mnohé změnit. Ideální je, když berete učení jako hru, pomozte dítěti prožívat úspěch a radost z nových znalostí a dovedností. Netrestejte, ale naopak povzbuzujte. Nemyslím tím však bezduché opakování věty: ,,Ty jsi šikulka!“ Spíše se pokuste dítěti popsat své nadšení. Například: ,,Líbí se mi to protože,…. Jsem rád, že jsi to udělal takto …. Tak to se ti opravdu povedlo! Krásná práce! Je vidět, že to umíš!“ 

Je jasné, že motivovat dítě k učení může být mnohdy dosti těžké. Klíčem ke správné motivaci je komunikace. Diskutujte o tom, co se ve škole stalo a nezlehčujte jeho cítění situace. Čtěte dítěti, dělejte s ním domácí úkoly, ptejte se ho, co se ve škole naučilo a nepřikládejte známkám tu největší důležitost. Berte známku jako ukazatel nedostatku, který je třeba odstraňovat. Dejte si reálné cíle, které zaručeně nepovedou k neustálému selhávání. Podporujte sebevědomí a ukažte dítěti, že jste tu pro něj a vždy mu budete oporou. Snažte se vyzdvihnout to, co dítě umí, chvalte ho a svoji pozornost zaměřte na jeho silné stránky, které rozvíjejte nejvíce. Podporujte dítě v tom, co ho baví, oceňujte jeho úspěchy a pomáhejte mu překonávat obtíže. To co nejde, cvičte, ale ne přehnaně. Vojnu si doma zakažte! Odměnou vám bude usměvavé a spokojené dítě, které bude vědět, že to s ním myslíte dobře.


Mgr. Jana Ziková

« zpět